Umělé družice putují ve vesmíru z různých důvodů

Umělé družice pohybující se vesmírem kolem planety Země.

Když se řekne vesmír, můžete si představit spoustu věcí. Někoho napadne třeba Apollo 11, jiného zase umělé družice. A právě jim se budeme v tomto článku podrobněji věnovat. Umělá kosmické tělesa jsou mnohdy označována, jako umělé satelity. Pohybují se v trochu jiných výškách než klasické sondy a jejich účel může být všelijaký.

První umělé družice ve vesmíru

Než se zaměříme na význam umělých družic, prozradíme Vám, jaké z nich se dostaly do vesmíru jako první. Zmínit můžeme, že to bylo podstatně dříve, než vůbec vznikla Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Jejich názvy s rokem vypuštění naleznete v tabulce níže.

DružiceRok vypuštění
Sputnik 11957
Explorer 11958
Asterix1965
Ósumi1970
Jaké byly první umělé družice vypuštěné do vesmíru?

Z názvů družic lze do určité míry poznat, které země stojí za těmito prvopočátečními úspěchy. Nejprve to bylo Rusko, pak Spojené státy americké, Francie a nakonec Japonsko.

Význam umělých družic ve vesmíru

Umělé družice mají ve vesmíru pochopitelně svůj význam. Ten může nabývat odlišných podob. Mnohé z nich slouží k vědeckým účelům. Jsou to družice astronomické, geodetické, geofyzikální, ale také biologické. Jejich další náplní mohou být vojenské a špionážní činnosti. Za zmínku stojí i družice meteorologické, telekomunikační, radioamatérské nebo navigační. Každá z takových družic se pak vyznačuje zcela odlišnou konstrukcí a použitými technologiemi.

Umělé družice a další důležité informace

Družice se dělí i podle své hmotnosti. Vedle těch klasických, které váží jednotky tun jsou tu menší a lehčí. Označovány jsou jako minisatelity nebo mikrosatelity. V jejich případě je hmotnost v řádu kilogramů nebo pouhých gramů. Družice se posléze dělí podle toho, v jaké výšce oběžné dráhy se pohybují. Nízká oběžná dráha je označována jako LEO, střední oběžná dráha je MEO a geostacionární oběžná dráha má zkratku GEO. Ta mimochodem znamená Geostationary Earth Orbit. V jejím případě jde o výšku až 36 tisíc kilometrů nad zemským povrchem. Jsou tedy nehybné vůči zemskému povrchu.